Hodnocení a evaluace
Formy hodnocení
Kvalitativní hodnocení představované nejčastěji slovním hodnocením je zaměřeno na slovní popis dosažené kvality určitého jevu. Je náročné na vyjadřování hodnotícího a na čas, nese v sobě riziko subjektivity. Je vhodné pro hodnocení individuálního pokroku. To nevylučuje jeho využití v sumativním hodnocení. V našem prostředí je používáno spíše při průběžném hodnocení.
Kvantitativní hodnocení – klasifikace je v našem prostředí hlavní formou hodnocení. Je srozumitelná žákům, učitelům i rodičům. Známkují se jak dílčí průběžné výsledky žáků nebo i průběh určitých činností. Na vysvědčení se od této formy postupně odpoutává jen menší část pedagogů.
Jiným typem hodnocení, které má v tomto přehledu své místo ,je hodnocení zobrazováním. Mnohdy je velmi efektivní a názorné použít pro vyjádření hodnocení grafické prvky. Mohou to být přímo grafy nebo různé diagramy, stupnice, škály, symboly, obrázky. Jen si připomeňme, jak často je zejména v prvních ročnících používáno s úspěchem různých hvězdiček, tiskátek a obrázků.
Hodnocení prostřednictvím předmětů a her je ve škole spíše okrajovou záležitostí, ale do přehledu také patří. Častěji se uplatní ve výchově mimo vyučování. S postupným nárůstem využívání různých projektových a herních didaktických nástrojů se i těmito formami hodnocení setkáme ve častěji.
O slovním hodnocení již byla řeč. Připomeňme i nonverbální hodnocení. Nejedná se vždy o samostatnou formu hodnocení. Nicméně hlas, mimika, gesta, kontakt jsou často stejně jednoznačné formy hodnocení jako slovo nebo písmo. Zejména u sportů, různých uměleckých činností tvoří nonverbální hodnocení podstatnou část interakce mezi hodnoceným a hodnotícími.
Kriteriální hodnocení je hodnocení, při kterém je měřítkem stupeň splnění jednoho nebo více kritérií (ukazatelů) ke hodnocení vztahováno (splněno – nesplněno, do jaké míry splněno. Žák nebo obecně hodnocený, jehož výkon nebo výsledek je předmětem hodnocení, není srovnáván s ostatními..
Autonomní hodnocení je typické tím, že ho zvládá sám hodnocený. Ve škole je to především sebehodnocení žáků. Svůj hodnotící soud dokáže doložit argumenty, vysvětlit, obhájit. Na základní škole se mu žáci postupně učí.
Hodnocení portfolia je komplexní formou hodnocení. Hodnocený má příležitost dlouhodobě shromažďovat a strukturovat doklady o svých úspěšných dílčích výstupech. Portfolio samo o sobě je jistou formou sebehodnocení, kterou provádí jeho sestavovatel tím, které doklady do něj zařazuje a tím dává najevo, co považuje za důležité a hodnotné. Práce s portfoliem je jedna s velmi perspektivních forem hodnocení právě pro svou komplexnost, dlouhodobost.
V některých případech, zejména tehdy, kdy potřebují vzdělavatelé získat zpětnou vazbu o výsledcích hodnocení v rozsáhlých statistických souborech, v určitém čase, v určitých třídách, srovnat určité skupiny je používáno objektivizované hodnocení. Takové hodnocení bere v úvahu především zajištění stejných podmínek pro všechny hodnocené a důsledně odhlíží od individuálních vlivů, které se v tomto případě plně promítnou do výsledku hodnocené činnosti. Typickou situací jsou různé čtvrtletní a závěrečné práce, srovnávací testy různých úrovní (Scio, Kalibro, Cermat, Pisa, Pirls, Timss a další).
Obecné zásady hodnocení, kriteria, formy ověřování vědomostí
a dovedností
Obecné zásady hodnocení :
o hodnocení žáka upravuje Vyhláška č.. 48/2005 Sb.,
o hodnocení žáka musí být pozitivní a motivační,
o hodnocení poskytuje zpětnou vazbu žáku, učiteli a rodiči,
o žákovo hodnocení nesmí ovlivnit jeho chování při výuce,
o učitel respektuje individualitu žáka,
o při hodnocení vychází ze zájmů a schopnosti žáka, jeho nadání a vloh,
o učitel využívá různých forem hodnocení,
o pro hodnocení učitel předmětu stanoví přesná kriteria,
o učitel vede žáky k sebehodnocení a sebekontrole.
Kriteria hodnocení :
o Úroveň dosažených výsledků ve vzdělání,
o postoj k řešení úkolů,
o schopnost abstrahovat a zobecňovat,
o schopnost rozlišení podstatného od nepodstatného,
o schopnost samostatně myslet,
o schopnost verbální a neverbální komunikace,
o aktivita při vyučování,
o plnění zadaných úkolů v určených časových limitech,
o schopnost práce v týmu,
o kultivovaný písemný projev a jeho úroveň,
o manuální zručnost a estetické hledisko psaní,
o schopnost sebekontroly,
o vedení a úroveň portfolia.
Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků:
o Soustavné diagnostické pozorování žáka,
o ústní zkoušení a mluvený projev,
o písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, doplňovací texty, cvičení
o problémové úkoly – tajenky, křížovky,
o skupinová práce,
o projektová práce,
o vypracování referátů,
o laboratorní práce,
o výroba pomůcek,
o domácí úkoly,
o úprava sešitů.
Charakteristika hodnocení
Hodnocení je
o jednoznačné,pravdivé,nezkreslené, objektivní.
o srozumitelné,informativní,obsažné,žák i rodič mu rozumí,ví, na základě čeho bylo vysloveno, co bylo jeho příčinou, k čemu má pomáhat,
o srovnatelné s předem stanovenými kritérii
o věcné, zabývá se hodnocením průběhu nebo výsledku žákovy činnosti, či činností, k tomu používá doložitelná a prokazatelná fakta,
o všestranné,variabilní, užívá všechny formy hodnocení a jejich vzájemné souvislosti, je zaměřeno na různé žákovy kompetence (ne pouze na faktografické znalosti), podporuje nápaditost, tvořivost, potlačuje stereotyp v hodnocení (pouze jedna forma – známkování).
o pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
o efektivní, účelné, je ho přiměřeně, nepřetěžuje a neobtěžuje ani žáky ani učitele. Je doloženo, že příliš mnoho hodnocení nevykazuje zlepšování výsledků vzdělávání.
Klasifikace
Žáci 1. i 2. stupně jsou na vysvědčení hodnoceni známkami, pouze na požádání zákonných zástupců mohou být žáci s vývojovými poruchami učení klasifikováni v předmětech s převahou teoretického zaměření slovně.Viz klasifikační řád 4/2007
Obsah:
1.Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
2.Opravné zkoušky
3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření
5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
6. Zásady klasifikace
7. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
8. Klasifikace chování
9. Výchovná opatření
10.Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
11.Výstupní hodnocení
.
1.Pravidla hodnocení a klasifikace žáka základní školy
1.1.Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný.
1.2.Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až třetím ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován podle odstavce 1.
1.3.Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
1.4.Celkový prospěch žáka je hodnocen
v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:
prospěl(a) s vyznamenáním
prospěl(a)
neprospěl(a)
nehodnocen(a)
1.5. Žák je hodnocen stupněm
Žák je hodnocen stupněm
a)prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e),
b)prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c)neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.,
d) nehodnocen(a). není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
1.6.Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
a) pracoval(a) úspěšně,
b) pracoval(a).
1.7.U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j.23 472/92-21. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.
1.8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
1.9.Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.
1.10. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15.října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník.
1.11. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
1.12.Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.
1.13.Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
2. Opravné zkoušky
2.1.Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
2.2.Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
2.3.Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
2.4.V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
2.4.Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
.
3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
3.1.Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
3.2.Při průběžné klasifikaci praktických činností, které jsou součástí předmětů uvedených
odst. 1, postupuje učitel podle bodu 4, popř. podle bodu 5.
3.3.Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu 3.1. se v
souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů,kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
kvalita výsledků činností,
osvojení účinných metod samostatného studia.
3.5. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a
hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
4.1.Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.
4.2.Při průběžné klasifikaci teoretických poznatků, které jsou součástí předmětů uvedených v bodu 4.1. postupuje učitel podle bodu 3, příp. podle bodu 4.
4.3.Při klasifikaci v předmětech uvedených v odst. 1 v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:
vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
kvalita výsledků činností,
organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
4.4. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 ( výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci
učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel
se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
5. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
5.1.Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.
5.2.Při průběžné klasifikaci předmětů uvedených v bodu 5.1. se klasifikuje teoretická část podle bodu 4.a praktická podle bodu 5.
5.3.Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
5.4.Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu 5.1. se v souladu s požadavky učebních
osnov hodnotí:
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
kvalita projevu,
vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
5.5.Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle
těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje
tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho
projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní
zájem o umění, o estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští
se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a
tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se
značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a
dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
6.Zásady klasifikace
6.1.Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
6.2. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu.
6.3. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
6.4. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.
7.Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
7.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
7.2. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
7.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.
7.4.Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
7.5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
7.6.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
7.7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
7.8. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
7.9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.
7.10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.
7.11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
7.12. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.
7.13. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
7.14.V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.
7.15. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.
7.16. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.
7.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména
neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací,
účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit i to, co umí,
učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,
před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.
prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
7.18. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
8. Klasifikace chování
8.1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období).
8.2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
9. Výchovná opatření
9.1. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.
9.2. Pochvalu uděluje žákům třídní učitel nebo ředitel školy.
9.3 Proviní-li se žák proti školnímu řádu nebo jiným způsobem, mohou mu být uložena některá z těchto kázeňských opatření:
Napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel před kolektivem třídy, zapíše se do katalogového listu a žákovské knížky, uděluje se bezprostředně po provinění žáka
Důtka třídního učitele – uděluje třídní učitel ústně před kolektivem třídy, zapíše se do katalogového listu a písemně dopisem s návratkou oznámí rodičům, uděluje se bezprostředně po provinění žáka
Důtka ředitele školy – uděluje ředitel školy na návrh třídního učitele, postup je stejný jako u důtky třídního učitele
Snížená známka z chování – viz hodnocení žáků
9.4. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky třídního učitele se udělují před kolektivem třídy, o důtkách ředitele školy či snížených známkách z chování jsou žáci informováni třídním učitelem před kolektivem třídy, ředitel školy uděluje důtky dle situace a vlastního zvážení buď před kolektivem třídy nebo formou individuálního pohovoru.
9.5. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.
9.6 . Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.
10. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami
10.1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
10.2.Dětem a žákům u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.
10.3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
10.4. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
10.5. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat,
10.6. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.
10.7. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně.
10.8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
10.9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
11. Výstupní hodnocení
11.1 Hlavním obsahem výstupního hodnocení13) je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
11.2 Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:
a) možnostech žáka a jeho nadání,
b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
11.3 Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku.
11.4 Výstupní hodnocení vydá škola žákovi také v pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. Výstupní hodnocení škola vydá do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však na konci prvního pololetí a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky13a).
11.5 V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena talentová zkouška, vydá škola žákovi výstupní hodnocení do 10 pracovních dnů po odevzdání přihlášky ke vzdělávání ve střední škole, nejdříve však 30. října a nejpozději 5 pracovních dnů po posledním dni stanoveném pro odevzdání přihlášky13a).
Shromažďování podkladů k hodnocení
Shromažďování podkladů pro hodnocení je významnou součástí hodnocení zejména tam, kde dochází k sumativnímu hodnocení a to zpravidla bývá o pololetí a na konci školního roku. Samostatnou a novou problematikou v této věci je výstupní hodnocení. Pro všechna tato hodnocení je důležité shromáždit dostatečné podklady. Způsoby, kterými se tak bude dít by měly být srozumitelně popsány ve školním řádu.
Co by mohlo být školním řádem upraveno:
o Žákovské knížky
o Záznamové archy
o Psaní a ukládání písemných prací
o Ukládání laboratorních a dalších podobných prací
o Zaznamenávání průběžného hodnocení učitelem
o Záznamy ze schůzek s rodiči
o Záznamy žákových sebehodnocení
o Způsob ukládání dokladů v portfoliu žáka
o Způsob evidence výsledků testů prováděných na PC
o Vedení záznamů o výsledcích žáků na elektronickém médiu v databázích
Evaluace školy
Kritéria hodnocení
V autoevaluaci se budeme zabývat především hodnocením plnění cílů zaměření školy a naplňováním výchovných a vzdělávacích strategií.
Oblasti autoevaluace:
o Rozvíjení kompetencí žáků ve vyučování,
o efektivita práce učitele v hodině,
o zajištění individuálních potřeb žáků,
o rozmanitost forem hodnocení žáků,
o vyučovací a školní klima,
o spolupráce s rodiči.
Nástroje hodnocení
K evaluaci budeme využívat:
o Řízené rozhovory,
o diskuze,
o dotazníky,
o čtvrtletní hodnocení žáků učiteli / postoj k práci, schopnost snášet zátěž, chování při učení /,
o čtvrtletní sebehodnocení žáků, které bude zakládáno do portfolia.